Proč se musí organizace zaměřit na zvyšování odolnosti

Než se stalo onemocnění COVID-19 běžnou součástí našich životů, snažily se organizace po celém světě snižovat své náklady tím, že zvyšovaly svoji efektivitu. Efektivita neboli schopnost dosáhnout lepších výsledků s využitím menšího množství zdrojů byla jedním z nejdůležitějších cílů mnoha firem, ne-li vůbec tím nedůležitějším. I když efektivita nadále zůstává standardním provozním postupem, odolnost jí v poslední době šlape na paty a organizace se rozcházejí v názoru na to, čemu mají dát přednost.

Nedávný průzkum provedený think-tankem Economist Impact a sponzorovaný společností Iron Mountain ukazuje, že pro 41 % vedoucích pracovníků z celého světa jsou stále prioritou krátkodobé strategie, které upřednostňují investice do efektivity před dlouhodobým zvyšováním odolnosti, a vystavují se tak případnému dalšímu nevyhnutelnému či neznámému negativnímu vlivu. Přesto došlo v souvislosti s odolností v mnoha rovinách ke změně přístupu, v důsledku čehož se navždy změnily zavedené způsoby práce.

Spolupráce – základ odolnosti

Před pandemií byly pohotovostní plány většiny organizací založené na předpokladu, že ke katastrofě dojde pouze v určité zeměpisné nebo podnikatelské oblasti, a nezaměřovaly se na organizaci jako celek. S ohledem na pandemii se 84 % vedoucích pracovníků shoduje na tom, že odolnost vyžaduje spolupráci napříč celou firmou. Netýká se to pouze oddělení IT nebo oddělení řízení rizik. V důsledku toho některé organizace vytvářejí pozice ředitelů pro odolnost, některé zase sestavují výbory pro odolnost připravené zakročit v případě narušení. Většina z nich dává přednost centralizovanému orgánu, ale zároveň podporují praktický decentralizovaný přístup, který umožňuje rychle a pružně reagovat na konkrétní situaci.

Práce z domova – skutečná zkouška odolnosti

V důsledku potřeby mnoha organizací okamžitě přejít na zcela vzdálený provoz jsme mohli v reálném čase sledovat, jak se vyvíjí plány pro odolnost a jak se v průběhu pandemie mění. Podle našeho nejnovějšího průzkumu jsou nyní pro organizace nevyšší prioritou duševní pohoda a bezpečnost zaměstnanců. S tím úzce souvisí zavádění možností práce na dálku a hybridní práce, které se dostaly do první pětky oblastí zájmu a vytlačily ochranu osobních údajů. Globální společnosti uznaly, že:

• lidé mohou být produktivní i mimo tradiční kancelářské prostředí,
• možnost volby hraje důležitou roli při udržení stálých zaměstnanců a náboru zaměstnanců nových,
• duševní zdraví nelze ignorovat a
• hybridní modely práce jsou tu už napořád.

Možnost, aby zaměstnanci mohli svou práci bez problému vykonávat odkudkoli, činí organizace (a jejich zaměstnance) flexibilní, aniž by to mělo dopad na produktivitu. Pandemie ukázala, že jelikož je situace na světové scéně stále složitější a nestabilnější, odolná je taková společnost, která je schopna se rychle přizpůsobit upraveným modelům práce.

Jak čelit budoucím obchodním výzvám

Z našeho výzkumu jasně vyplývá, že vedoucí pracovníci musí formulovat jasné cíle, podporovat zvyšování odolnosti a odpovídajícím způsobem na ni vyčlenit zdroje. Čím je podnik odolnější, tím je v porovnání s konkurencí úspěšnější, a to nejen po finanční stránce, ale také co se týče vyšší spokojenosti zákazníků, lepšího řízení rizik, udržení většího počtu talentů a většího pokroku při dosahování cílů ESG.

Nevíme, co nás v budoucnu čeká, ale můžeme si být jisti, že při řešení globálních klimatických a zdravotních krizí, politických konfliktů, a dokonce i dopadu nových technologií, jako je metaverse, budou hrát důležitou roli právě akceschopnost a flexibilita. Klíčem ke společné odolnosti a úspěchu je nová definice odolnosti založená na našich nově získaných zkušenostech.